Tehdy přistoupil Petr k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ Mt 18,21-22
Když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si : „Jen aby na nás Josef nezanevřel a neoplatil nám všechno zlo, kterého jsme se na něm dopustili.“ Proto mu vzkázali: „Tvůj otec před smrtí přikázal: Josefovi řekněte toto: ‚Ach, odpusť prosím svým bratrům přestoupení a hřích, neboť se na tobě dopustili zlého činu. Odpusť prosím služebníkům Boha tvého otce to přestoupení.‘“ Josef se nad jejich vzkazem rozplakal. Pak přišli bratři sami, padli před ním a řekli: „Tu jsme, měj nás za otroky!“Josef jim však odvětil: „Nebojte se. Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme , zachoval naživu četný lid. Nebojte se už tedy; postarám se o vás i o vaše děti.“ Tak je těšil a promlouval jim k srdci. Gn 50,15-21
Apoštol Petr se obrací na Ježíše, aby stanovil nějakou normu pro vzájemné vztahy v otázce odpuštění. Petr zjevně s odpuštěním počítá a nechce stavět na principech odplaty typu: „oko za oko, zub za zub“. Ale i on chce stanovit nějaké meze.
U zákona odplaty má taková hranice pozitivní úlohu. Přetíná nekonečný kruh, který se roztočí pokaždé, když se lidé začnou mstít. V případě odpuštění je to jinak.
Jestliže Petr navrhuje odpustit sedmkrát, nemyslí tím něco jako „sedmkrát a dost“. Sedmička je číslo plnosti a on chce naznačit, že odpouštět se má hodně, že by byl ochoten odpustit téměř všechno. Když mu Ježíš odpovídá: ne sedmkrát ale sedmdesátkrát sedmkrát, myslí tím, že se nemá odpouštět jen téměř všechno, ale docela všechno. Protože Bůh také neodpouští jen drobnosti, ale i ta největší selhání, když jich upřímně litujeme.
Ježíšovo podobenství ukazuje ke konečnému zúčtování, tedy k poslednímu soudu. Naznačuje, že každý člověk dluží Bohu nesrovnatelně víc, než si kdy můžeme dlužit navzájem. Bůh však nežádá, abychom své dluhy spláceli jemu, ale abychom mu projevili vděčnost za svou záchranu tím, že se k jinému člověku zachováme milosrdně. A on se tak dozví o Boží lásce.