Rokycana a Poděbrad

V únoru a březnu si připomínáme výročí dvou svědků víry české reformace

22. 2. a 22. 3. uplyne 550 let od úmrtí Mistra Jana Rokycany, zvoleného husitského arcibiskupa a krále Jiřího z Kunštátu a na Poděbradech

Jan Rokycana a Jiří z Poděbrad hájili výchozí principy učení Mistra Jana Husa a Mistra Jakoubka ze Stříbra, jejichž symbolem se stal kalich. Přijímání laiků pod obojí způsobou – chleba i vína, představovalo zrovnoprávnění věřících v přístupu k Boží spáse. A patřilo k hlavním požadavkům husitů.

Husitský program shrnutý do tzv. 4 pražských článků (artikulů) vyjadřuje touhu po rovnoprávnosti, spravedlnosti a svobodě svědomí a náboženského vyznání. Jan Rokycana a Jiří z Poděbrad usilovali o zachování svobod garantovaných artikuly po celý svůj život.

Osvobození je ústředním tématem života křesťanů v každé době. I tehdy, když zůstává vnější svoboda relativně zachována. Týká se totiž svobody darované Kristem. Vysvobození z moci zla.

Zejména v postním období se nabízí příležitost, ujistit se, že jsme tuto vnitřní svobodu neztratili a neztrácíme. Připomeňme si Ježíšovo pokušení na poušti. Ani my nejsme ušetřeni zkoušek. Nikdo se jim nevyhne. Ale můžeme z nich vyjít posíleni a upevnění ve víře, abychom lépe překonávali těžkosti a nástrahy života.

Zjevení Páně (Epifanie)

Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit. Vysvobodí ubožáka, jenž volá o pomoc, poníženého, jenž nemá pomocníka. Bude mít soucit s nuzným ubožákem, ubohým zachrání život. Vykoupí je z útisku a od násilí, jejich krev mu bude drahocenná. Buď navěky požehnáno jeho slavné jméno, celou zemi nechť naplní jeho sláva! Amen, amen.                        Žalm 72,11-14.19

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém; svolal proto všechny velekněze a zákoníky lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě; neboť tak je psáno u proroka: ‚A ty, Betléme, v zemi judské, zdaleka nejsi nejmenší mezi knížaty judskými, neboť z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele.‘“ Tehdy Herodes tajně povolal mudrce a podrobně se jich vyptal na čas, kdy se hvězda ukázala. Potom je poslal do Betléma a řekl: „Jděte a pátrejte důkladně po tom dítěti; a jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se mu i já šel poklonit.“ Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary – zlato, kadidlo a myrhu. Potom, na pokyn ve snu, aby se nevraceli k Herodovi, jinudy odcestovali do své země. Matouš 2,1-12